Má-li se provádět stavební či jiná činnost (stavba, rekonstrukce, oprava, orba, meliorace, atd…) na území s archeologickými nálezy, jsou stavebníci již od doby přípravy stavby povinni tento záměr oznámit Archeologickému ústavu (případně nejbližšímu archeologickému pracovišti či organizaci oprávněné provádět archeologické výzkumy v daném regionu), a umožnit příslušným archeologům provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum. Konkrétní postup ohlášení najdete v sekci Důležité dokumenty.

Je to plocha uvnitř státních hranic České republiky. K tomuto území nepatří plochy již dříve povrchově vytěžené a plochy po těžbě rekultivované.

Čas začínající od okamžiku stavebního či jiného záměru majícího za následek zásah pod povrch současného terénu až po vydání územního rozhodnutí a stavebního povolení. V tuto dobu je rozumné vstoupit do jednání s oprávněnou archeologickou organizací na příslušném území okresu, kraje nebo státu, podle uděleného oprávnění k výzkumům, aby se tak předešlo případným komplikacím při vlastí realizaci stavby či jiných terénních činností. Na základě dohody pak proběhne záchranný výzkum.

Ochrana archeologického kulturního dědictví je obecným celospolečenským zájmem, který je stanoven i právně, a to v následujících dokumentech:

Zákon č. 20/1987 Sb. O státní památkové péči

Úmluva o ochraně archeologického dědictví Evropy, tzv. Maltská konvence
(č. 99/2000 Sb.)

Je-li stavebníkem právnická osoba nebo fyzická osoba, při jejímž podnikání vznikla nutnost záchranného archeologického výzkumu, hradí náklady záchranného archeologického výzkumu tento stavebník; jinak hradí náklady organizace provádějící archeologický výzkum. Obdobně se postupuje, má-li se na takovém území provádět jiná činnost, kterou by mohlo být ohroženo provádění archeologických výzkumů.

Nesplněním ohlašovací povinnosti podle § 22, odstavec 2 zákona č. 20/1987 Sb. právnické a fyzické osoby při výkonu svého podnikání riskují, že jejich počínání bude hodnoceno podle § 35, odstavec 2, písmeno f) památkového zákona v platném znění, kdy krajský úřad může uložit pokutu až do výše 500 000 Kč. Podle § 39, odstavec 2, písmeno g) může být fyzická osoba za přestupek proti § 22, odstavec 2 a § 23, odstavec 2 pokutována krajským úřadem až do výše 50 000 Kč.

Je to archeologický výzkum vynucený okolnostmi vyvolanými na základě aktivit právnických či fyzických osob, kde si archeologové nemohou vybrat místo výzkumu a zpravidla ani čas jeho realizace. Vyplývá z nutnosti odborným způsobem zachytit a dokumentovat v nezbytně potřebné míře v původním prostředí dosud dochované nemovité archeologické situace a movité nálezy. Provádí se na uzemí zasaženém budoucí stavbou či jinou činností, která vede ke zničení dosud v zemi dochovaných terénů, situací a nálezů. Cílem záchranného výzkumu je získání maxima informací o zanikající ploše v relativně krátkém časovém úseku. Jeho součástí je vyzdvihnutí dochovaného movitého inventáře, provedení základního ošetření a vyhotovení jeho dokumentace. Výstupem je zpráva o průběhu a výsledcích akce vyvolané stavební či jinou činností vedoucí k zániku části nebo celého naleziště.